13 nejhorších zombie filmů

mesto-zombie-ulice
Dobrý zombie film si dá občas každý. Na souboji lidí s nemrtvými je cosi archetypálně uspokojivého a hrozně napínavého.

Dobrý zombie film je něco, na co má čas od času náladu každý. Na tom, že se lidé snaží přežít proti hordám nemyslících nemrtvých monster, je něco archetypálně uspokojivého a neuvěřitelně napínavého. Zombie masakr se tak občas trefí do černého. Ze všech filmových monster působí zombie dost možná nejpřirozeněji a nejintenzivněji. Jistě, „realistické“ je možná přitažené za vlasy, ale když jsou zombie spíše nakažení lidé než nemrtví, je v tom něco reálnějšího.

Jako všude jinde však existují i až nadpřirozeně špatní zástupci tohoto filmového žánru. U prvních míst tohoto žebříčku však nejde jen o nedostání filmařským kvalitám. Jde o programovou nekvalitu, jejíž tvůrci jsou však často přesvědčeni o vlastní genialitě. Což následující tituly – seřazené od špatného po nejhorší – docela dobře ukazují.

Obsah návodu

13 Mrtví neumírají (2019)

Jim Jarmusch rozhodně není pro nezasvěcené. Jeho vysoce svérázné snímky mohou být pro kohokoli, kdo čeká něco jiného, už příliš. To je i případ Mrtví neumírají, hvězdně obsazené avizované zombie komedie, která však přinesla přinejlepším rozporuplné výsledky. Sledujeme v ní malé městečko, které náhle čelí náhlé epidemii zombie.

Mrtví neumírají je snímek hloupý do míry až otupující. Obsazení (Bill Murray, Tilda Swinton) je dobrý příslib, režijní nekompromisní přístup je však cítit všude. Úsměvných momentů je tak velmi málo, často jsou pohřbeny pod takovým množstvím mrtvolných scén, že by vyčerpaly i Boba Newharta. Mrtví neumírají navíc selhává i v „hororové“ části „hororové komedie “. Místo toho nabízí jen laciné vzrušení, které není ani mrazivé, ani zvlášť zábavné.

12. Redneck Zombies (2003)

S názvem jako Redneck Zombies lze jen těžko očekávat, že půjde o něco víc než odpad nebo průměr. Středobodem zápletky je během přepravy ztracený sud s radioaktivním odpadem, který promění skupinu farmářů v zuřivé zombie. Když najdete něco podobného, určitě vás totiž nenapadne nic lepšího než začít z obsahu sudu vyrábět alkohol.

Ušlo by to asi jako komedie nebo parodie. Bohužel Redneck Zombies není dostatečně vtipný na to, aby se povznesl nad odpad, z něhož vzešla zápletka. Je však alespoň sebeuvědomělý; ví, jakým typem filmu je, i když to ne vždy plně přijímá. Přesto jeho nejabsurdnější momenty alespoň působí vykalkulovaně; nemusí být nutně zdařilé, ale nepůsobí jako náhoda výsledek neschopnosti tvůrců. Mnozí v něm jistě najdou nějakou hodnotu jako špatném guilty pleasure.

11. Zombi Holocaust (1980)

Snímek s příhodným názvem Zombi Holocaust, který je směšnou směsicí kanibalského a zombie žánru, je skutečným klenotem exploatační průměrnosti 80. let. Děj sleduje antropologa a jeho partnerku, kteří naleznou ostrov obývaný kanibaly, na němž šílený vědec vytváří zombie. Jde zkrátka o hloupý film s absurdní zápletkou, která by byla naprosto k smíchu, nebýt hojnosti krve a vnitřností rozstříknutých na plátně.

Na rozdíl od mnohem kontroverznějšího filmu, jehož název vykrádá, není Zombie Holocaust ani dostatečně skandální, aby byl zapamatovatelný, ani dostatečně šokující, aby byl účinný. Výsledek je pouze únavný a nenabízí nic nového ani v oblasti napětí, ani nikde jinde. Zůstává prázdná snaha, která pobaví jen ty nejoddanější fanoušky italské a hororové kinematografie, případně studenty filmové vědy.

10. Deník mrtvých (2007)

Pokud by George A. Romero v roce 1968 nenatočil Noc oživlých mrtvol, svět by možná neměl zombie žánr. V rámci hororu tak bude navždy uctíván. Po roce 1968 se k tomuto subžánru ještě několikrát vrátil. Nakonec natočil šest celovečerních „mrtvých“ filmů tvořících volnou sérii. V každém z nich se přitom snažil o něco trochu jiného.

V případě Deníku mrtvých z roku 2007 se Romero pokusil spojit žánry zombie a found footage hororu. Výsledek je někdy trochu zajímavý, většinou však spíš chaotický. Bohužel se jedná o jeden z režisérových slabších počinů, ale byl zde alespoň neotřelý nápad a provedení je celkem v pořádku.

9. Survival of the Dead (2009)

Nejhorším kusem k tématu z Romerovy filmografie je ovšem Survival of the Dead, jeho poslední snímek před smrtí roku 2017. I když se jedná o nechtěné Romerovo rozloučení s jeho nejznámějšími filmy, ani pro fandy série nemá moc senu se s ním zdržovat.

Příběh se odehrává na ostrově a zobrazuje konflikt mezi dvěma rodinami, který by byl dost vyhrocený i bez nemrtvých. Ti jsou hrozbou pro všechny účastníky sporu, jsou tady ovšem dosti navíc. Výsledný film je statický, nijak zvlášť dobře natočený nebo zahraný. Celkově působí těžkopádně a tu a tam utrousí pár momentů krvavého násilí.

8. Resident Evil: The Final Chapter (2016)

Pokud se chcete opravdu bát, sáhněte po klasikách typu Exorcisty nebo staré trilogie Poltergeista. V Resident Evil: Poslední kapitola se ničeho takového nejspíš nedočkáte. Jde totiž o dosti pitomý kus a to i v rámci této série.

Resident Evil se v šesti dílech držel souvislého příběhu, protože vychází ze stejnojmenné herní série, což je plusový bod. A je jasné, že nějaké publikum si Mila Jovovich jako Alice získala. Pozitivem zůstává, že podtitul jasně oznamuje skutečný konec a kdo chce sérii dokončit, vydrží až do finále. I když u těchto počinů jeden nikdy neví, možná nás za 10 let potká restart s jiným obsazením.

7. Zombie Lake (1981)

Ospalé, podivné a rušivě nízkorozpočtové Zombie Lake je, co se týče zombie filmů, přinejmenším trochu neslavné. Pokud jste dosud nebyli zarytými fanoušky žánru nebo neměli úchylku na superšpatné filmy, asi byste se o něm nikdy nedozvěděli. Ale je tady, vstalo z hrobu zapomnění. A i když vám jako film nemůže sníst mozek, pár neuronů ho asi nepřežije.

Premisou Zombie Lake je občasné ožití nacistických vojáků na dne francouzského jezera. Jak už to tak bývá, následně terorizují kohokoli v dosahu. Francouzský zombie film je obecně docela rarita. Během 70. a 80. letech se častěji točily v Itálii, pak se jich ujaly USA. Celou stopáž vydrží jen ti s vysokou odolností vůči mizerné režii.

6. Den mrtvých (1985)

Den mrtvých z roku 1985 je výjimečně krvavý a pokleslý zombie film. Překračuje míru násilí ve většině hororů (i těch s ratingem R) a patří k nejoceňovanějším dílům George A. Romera. Téměř o čtvrt století později se dočkal remaku v podobě Dne mrtvých z roku 2008, který je učebnicovým příkladem toho, jak se nemá točit zombie film a jak nemá vypadat remake.

Premisa je přitom stejná, tedy zoufalý a klaustrofobický boj o přežití zombie epidemie. Verze z roku 2008 je však těžkopádná, špatně rozjetá, do značné míry nudná a špatně zahraná i na poměry béčkových hororů. Když existuje lepší verze, která se i přes své stáří stále dobře drží, není opravdu důvod věnovat pozornost remaku.

5. Svůdné zombie (2008)

Tahle partička už zjevně patří do skupiny záměrné mizérie. Svůdné zombie chtějí být natolik špatné, až budou dobré, provedení ale kulhá na obě nohy. Spoléhají tak hlavně na chytlavý titul. Ano, velkým tahákem svůdnosti je fakt, že jde o striptérky, takže se vám dostane kombinace sexu a násilí. Zní to jako zábava na večerní mejdan nebo aspoň guilty pleasure, ani jednomu z toho ale film nedostává.

Většina diváků se bude chtít držet co nejdál. Kdo je ale skutečně morbidně zvědavý, měl by film taky vynechat. Nezajímejte se o něj. Neobtěžujte se. Stejného výsledku můžete dosáhnout, pokud si vedle sebe pustíte Úsvit mrtvých a Showgirls.

4. The Astro-Zombies (1968)

Abychom filmu Astro-Zombies přiznali určitou zásluhu, vyšel ve stejném roce jako výše zmíněná Noc oživlých mrtvol. Ale zatímco druhá jmenovaná je přelomová a celkově definitivní kultovní klasika, Astro-Zombies jsou bohužel docela nudní a nikdy nedostojí svému zajímavě znějícímu názvu. I co se týče hororových/sci-fi béček, je to nuda.

Děj je očekávanou nízkorozpočtovou záležitostí, šíleného vědce, který se zajímá o oživování a neustále zažívá nešťastné příhody. Se setkává s nejrůznějšími nečekanými protivníky a za patami má i agenty CIA. Astro-Zombies působí, že má tak blízko k tomu být něčím zábavným, alespoň na poměry béčkových filmů, ale je to utrpení sledovat. Už samotná premisa je hrozně hloupá a jakákoli zábava se zkrátka nedostavuje.

3. Return of the Living Dead: Necropolis (2005)

Zatímco Návrat živých mrtvých patří k nejlepšímu fondu béčkových filmů 80. let, pokračování minimálně pokulhávají. Prvním z nich byl právě Nekropolis točící se kolem party mladých. Ti se snaží zachránit kamaráda, ale jak na potvoru vypustí hordu zombie.

Má to náběh na akci i vtip, jen to provedení vede k hrozné nudě. Krvavé zombie vylomeniny jsou obvykle bezmyšlenkovitou zábavou, i když jsou provedeny nedokonale, ale tento film je příkladem toho, jak s touto značkou zombie chaosu nezacházet.

2. Return of the Living Deaed: Rave to the Grave (2005)

Druhý případ pokračování Návratu oživlých mrtvol, jakási prokletá duologie. Tohle je asi ještě horší než předchozí Necropolis. Pojednává o halloweenském večírku, který se nebezpečně vymkne kontrole. Vše má na svědomí droga prodávaná na půdě univerzity, která promění vlastně každého uživatele v zombie. Je to tak slibná premisa pro komediální horor, že je až s podivem, jak nekoukatelná věc z toho vylezla. Nejlepší je pousmát se nad hloupým (a možná trochu do očí bijícím názvem) a pak jít prostě dál.

1. House of the Dead (2003)

Uwe Boll je žijící legendou mizerných filmů, který „po bollowsku“ adaptuje jednu videohru za druhou. Jednu hůře než druhou a House of the Dead je jen střípkem v této mozaice.

Příběh zde slouží jako jakýsi prequel ke stejnojmenné videoherní sérii a sleduje různé lidi na raveu, kteří se snaží přežít poté, co na jejich party začne útočit nespočet zombíků.

To znamená, že má podivně podobnou premisu jako Návrat oživlých mrtvol: Rave to the Grave. I když byl technicky první, je asi ještě horší. Technické problémy, podivná tvůrčí rozhodnutí jsou jen začátek. Bollův styl je však určitým způsobem fascinující. Ano, je to nejhorší zombie film vůbec. Paradoxně ale může pobavit více, než některé předchozí.

Dále si přečtěte:

#annaismissing online zdarma

#annaismissing – online zdarma

Anna, influencerka proslulá svým provokativním obsahem, se náhle tajemně odmlčí na sociálních sítích. Když patnáctiletá Nina objeví v mobilu svého otce fotku polonahé Anny, rozhodne se ji vypátrat. Následné události převrátí život nejen Nině, ale

Přečíst »
Nejlepší filmy z 90. let

Nejlepší filmy z devadesátých let

Devadesátá léta nejsou vůbec dávno, ačkoliv se od té doby filmová scéna hodně posunula. V této době vznikaly legendární kousky jako Forrest Gump, Titanic nebo třeba Uprchlík, které změnily směr kinematografie a položily její základy na další desetiletí. […]

Přečíst »

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*