Mladé publikum se neodklání od obsahu, ale od tradičních zařízení

1. 12. 2025 Jonáš Jenšovský Články 0
Není pravda, že by mladé publikum nesledovalo televizi nebo rozhlas. Jen dává přednost vlastním cestám před tradičním postupem.

Na letošní konferenci Forum Media zaznělo mnoho zajímavých poznatků ohledně toho, jak mladé publikum konzumuje mediální obsah. Generační rozdíly jsou stále viditelnější, hlavně na odklonu od tradiční televize nebo rádia. Nejde ovšem o to, že by generace, kterou prakticky odkojily dotekové obrazovky, opouštěla obsah rozhlasu nebo televize. Pouze si ho, stejně jako mnoho dalšího, nacházení online.

Obsah článku:

Jasná věková profilace

Rozdíly mezi generacemi popsal například i programový ředitel České televize Milan Fridrich. Pro nejstarší věkovou skupinu se čas strávený před klasickou obrazovkou postupně zvyšuje – u seniorů nad 65 let věku jde v průměru o 6 hodin za den. Naproti tomu teenageři až mladí dospělí, tedy lidé ve věku 15-24 let, vyplnili stejnou formou sledování v roce 2024 v průměru jen 45 minut denně.

Obsah versus zařízení

Jak ale Fridrich podotýká, nejedná se o odklon od obsahu veřejnoprávního či dalších médií. Mladá generace jen nechce sledovat lineární medium s jasně danou programovou strukturou, se kterou se nedá hnout. Produkce je zajímá, ale určují si sami kdy a jak se na konkrétní věc podívají. To potvrzují i tzv. crossmediání data, tedy statistika konzumace obsahu napříč platformami jako je počítač, tablet nebo telefon.

Odložené sledování

U klasické televize tomu nahrává i odložené sledování, tedy sledovanost pořadu v rámci hodin až dní po přímém odvysílání. Ta je nejvyšší opět u dvou věkových skupin, tedy 15-24 let a 25-34 let. Protože jsou dnes i klasické televize vybavené mnoha funkcemi, jejich využití stále trvá. Stávají se ovšem spíš dalším monitorem pro streaming, hraní nebo jiné aplikace.

Youtube a monetizace

Mekkou nelineárního vysílání je přirozeně Youtube, kterou si za metodu produkce vybralo mnoho skupin i jednotlivců. Přispěl tomu i rostoucí počet možností přímé monetizace, kdy se dotyční nemusí spoléhat jen na reklamu. Nástroje jako HeroHero, Patreon a další nabízí jak přímé předplatné, tak různá dýška a ekvivalenty „házení drobných do klobouku“. Nejen Youtube je tak online variantou pouliční produkce.

Soumrak klasiky?

Pro klasický rozhlas i televizní vysílání jde o signál pro transformaci. Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral konstatoval, že rozhlas má tři zásadní dilemata – transformaci lineárního vysílání pro digitální dobu, dopad AI a ochranu vlastní nezávislosti. Toto médium žije v době, kdy se tradiční lineární a digitální svět musí doplňovat jako mozkové hemisféry. Stejně jako u televize ale vnímá, že mladí posluchači si obsah stále nacházejí – jen jinudy.

Za posledních pět let narostl online poslech Českého rozhlasu o 213 %. V současné době eviduje stanice na 10 milionů spuštění za měsíc, což se dá přirovnat ke 450 rokům doby poslechu. Zajímavé je, že online přístupem masivně roste poslech dětských pořadů, které v lineární formě už prakticky neexistují.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*