10 nejznepokojivějších krimithrillerů

zbesilost-v-srdci
Kombinace kriminálky s dalšími žánry vždycky fungovala. V každé krimi se najde drama, znepokojení, akce i nějaký ten humor.

Kombinace kriminálky s dalšími žánry vždycky fungovala. Pravdou je, že v každé krimi se najdou momenty znepokojivé, dramatické, akční i humorné, jen v různém důrazu. A právě krimifilmy také tvořily nezbytnou součást vývoje kinematografie, pokud jde o cestu explicitního obsahu na filmové plátno.

Bez ohledu na to, jak se kdy Hollywood nebo jiná studia stavěla k cenzuře a dalším problémům, krimithrillery a dramata se chopila temnějších témat a motivů. Takových, kterým se ostatní tvůrci a žánry vyhýbaly.

Dnes se v tomto ohledu realizuje mnoho vysoce zajímavých tvůrců bez strachu ukázat divákovi znásilnění, drogovou závislost nebo brutální vraždy. To dominuje i seznamu nejprestižnějších seriálů jako Rodina Sopranů, Breaking Bad nebo The Wire: Špína Baltimoru.

Upozornění redakce: Tento seznam obsahuje filmy s explicitním násilným, sexuálním a jinak potenciálně znepokojivým obsahem.

Obsah článku:

10. Oldboy (2003)

Film obsahuje jeden z nejznepokojivějších dějových zvratů všech dob, ale to není jediný důvod, proč je podmanivý thriller Park Chan-wooka z roku 2003 jedním z nejznepokojivějších filmů všech dob. Jde o snímek, který zpochybňuje hodnotu pomsty, neboť naznačuje, že jakýkoli akt pomsty nutně vyústí v ještě větší násilí a katastrofu.

Proslul brutálními bojovými scénami, včetně nechvalně proslulé „chodbové sekvence“, která inspirovala mnoho dalších „one shot“ momentů. Zejména v první sezóně marvelovského Daredevila od Netflixu . Zobrazení mučení, sexuálních útoků, psychických poruch a zneužívání drog dělá z Oldboye zcela unikátní přerod žánru kriminálního thrilleru. Výsledek je velmi těžké sledovat více než jednou, a to i pro ty, kterým přítomnost něčeho takového na plátně nedělá obvykle potíže.

9. Kult hákového kříže / American History X (1998)

Kult hákového kříže se nepodobá ničemu jinému. Jeho hlavním cílem je snaha odhalit původ problémů s rasovou diskriminací. Edward Norton podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry coby bývalý neonacista a skinhead. Ten projde výraznou změnou, když je uvězněn, a začne hledat cestu vykoupení.

Film obsahuje mimořádně znepokojivé zobrazení zločinů z nenávisti, sexuálních útoků a policejní brutality, které bohužel dnes působí stejně aktuálně jako v době uvedení. Nejvíce rozrušující je, že snímek své vyprávění nijak nezlehčuje v naději, že poskytne snadné řešení tak složitého problému. Moment šíleného násilí z konce příběhu naznačuje, že koloběh nenávisti a krvežíznivosti nelze snadno zastavit, i když vykoupení je možné

8. Musíme si promluvit o Kevinovi / We Need to Talk About Kevin (2011)

Tento filmový počin vyvolává moderní obavy z epidemie střelby na školách tím, že se noří do mysli narušeného teenagera (Ezra Miller) a jeho složitého vztahu s matkou (Tilda Swinton). Genialita filmu spočívá v tom, že výbuch násilí nebere jako zásadní dějový zvrat. Divák dobře ví, co přijde, a je nucen smířit se s nepříjemným koncem, který snímek jen naznačuje.

Musíme si promluvit o Kevinovi tak oživuje noční můru každého rodiče, který vychovává monstrum. Současně ukazuje stud, vinu a úzkost, které jsou specifické pro mateřskou zkušenost. Režisérka Lynne Ramsay má za sebou historii velmi niterných krimifilmů. Tento je však rozhodně nejznepokojivějším, který ve své dosavadní kariéře natočila.

7. Poručík / Bad Leutenant (1992)

Tento příběh byl převrácením typického konstruktu „hrdinného policisty“, kterého se dopouštělo mnoho předchozích kusů. Harvey Keitel podal strhující výkon v roli zkorumpovaného strážce zákona, který je pověřen vypátráním zločinců odpovědných za napadení katolické jeptišky. Poručík patří k těm vzácným filmům s ratingem NC-17, které se skutečně výrazně prosadily v pokladnách kin, protože omezující rating zpravidla omezuje komerční potenciál.

Poručík zobrazuje otřesné momenty násilí, zneužívání drog a sexuálních útoků, které jsou znepokojivé díky tomu, jak realisticky Abel Ferrara režíruje analýzu policejní a zločinecké kultury. Ačkoli se film dotýká silných témat hříchu a odpuštění, je to také typ projektu, který má u diváků vyvolat extrémní reakce, protože jeho pohled na svět je bezútěšný.

6. Špatná výchova / Bad Education (2004)

Jedno z mnoha mistrovských děl kariéry Pedra Almodóvara, ale také jeden z mála případů, kdy oblíbený španělský scenárista a režisér využil své nadání pro rozsáhlé ansámblové příběhy pro kriminální drama. Jde o film , který diváci možná budou muset vidět vícekrát, aby jej plně pochopili. Obsahuje totiž několik dějových zvratů a proměnlivých identit postav; přesto je také otřesným zkoumáním sexuálního zneužívání, které může být obtížné sledovat více než jednou.

Snímek je otřesným pohledem na přetrvávající následky traumatu z dětství, který má skutečnou empatii k obětem zneužívání. Hlavně díky skvělému výkonu Gaela Garcíi Bernala. Podobnost, kterou Almodovar vyvozuje s tradičněji divácky atraktivními příběhy o dospívání, činí podtext Špatné výchovy jen znepokojivějším.

5. Jack staví dům / The House That Jack Built (2018)

Jack staví dům je důkazem, že Lars Von Trier je nejnekompromisnějším filmařem své generace. Žádná z kontroverzí, které provázely jeho práci na filmech Nymfomanka nebo Prolomit vlny, ho neodradila od natočení jeho dosud nejznepokojivějšího thrilleru. Snímek je pohledem do mysli skutečně narušeného sériového vraha, kterého ve strhujícím výkonu ztvárnil Matt Dillon, jenž se kdysi stal generačním srdcařem díky svým rolím ve filmech Ztracenci a Flákač.

Jack staví dům se nebojí být temně komický, když popisuje násilné sekvence, a nutí diváky, aby se ptali, jak daleko jsou ochotni zajít. Nic z jeho sledování nemá být příjemné, ale představa, že se von Trier dokázal smát některým z nejextrémnějších brutálních činů, ho nějakým způsobem činí ještě znepokojivějším.

4. Zběsilost v srdci / Wilda at Heart (1990)

Možná nejtemnější film kariéry Davida Lynche, protože i tak tísnivé a znepokojivé vyprávění jako Modrý samet nebo Twin Peaks nechává prostor pro trošku naděje. Ve srovnání s tím je Zbesilost v srdci znepokojivým výletem do temné stránky „amerického snu“. Retrospektivně využívá ikonickou hudbu Elvise Presleyho a Čaroděje ze země Oz v temném road tripu o dvou milencích, kteří musí uniknout silám, jež se je snaží rozdělit.

Zběsilost v srdci e dosti šokující svým zobrazením zla, protože Willem Dafoe hraje jednu z nejzlejších postav, které se objevily v některém z Lynchových filmů. Ačkoli jsou některé aspekty filmu poměrně drsné, surrealistický vliv mění poněkud přímočaré zasazení do něčeho, co působí jako probuzení z noční můry.

3. Sedm / Se7en (1995)

Krimithriller Sedm odstartoval v 90. letech vlnu filmů o sériových vrazích. Jemu se však podařilo proniknout mnohem hlouběji do psychologie narušených padouchů než mnoha jeho napodobitelům. David Fincher vytvořil sérii graficky znázorněných vražd, z nichž každá je znepokojivější než ta další; kultovní závěr, kdy vrah využije ke svému plánu i policistu, se vryl do paměti každého filmového diváka, který byl při prvním zhlédnutí zaskočen.

Jedny z nejznepokojivějších momentů filmu jsou však ty, které Fincher nechává otevřené interpretaci. Sedm je obzvlášť znepokojující, protože Fincherův pohled na svět je tak cynický, jak dokazuje i strašidelná závěrečná věta Morgana Freemana. Fincher se k žánru sériového vraha vrátil ve filmech Zodiac a Muži, kteří nenávidí ženy. Sedm však zůstává nejsilnějším projektem tohoto žánru.

2. Muž kousl psa / Man Bites Dog (1992)

Tento snímek byl radikálním přerodem žánru mockumentary, který sleduje skupinu fiktivních filmařů, kteří sledují činnost sériového vraha. Zatímco většina takových filmů je spíše komediálních, Belvaux dovádí tento koncept do logického extrému. Hlavně tehdy, když filmový štáb začne napomáhat sériovému vrahovi, kterého hodlá sledovat.

Man Bites Dog má co říct o tom, jak je záměrná ignorance v médiích problémem, a použití realistických fotografií z místa činu jen zvyšuje znepokojivost ústřední myšlenky. Film tak není jen sbírkou znepokojivých momentů vražd a napadení. Je také odsouzením diváků, kteří vyhledávají tento typ příběhů a nepřemýšlejí o událostech, které je inspirovaly.

1. Funny Games (1997)

Mistrovské dílo režiséra Michaela Hanekeho, které si pohrává s filmovým médiem a vytváří nejednoznačný příběh prolamující čtvrtou stěnu. Na rozdíl od tradičních slasherů, jako je Texaský masakr motorovou pilou nebo Noční můra v Elm Street, Funny Games představuje postavy sériových vrahů, kteří vypadají a působí jako normální lidé. Tedy až do okamžiku, kdy jsou odhaleny jejich ďábelské plány.

Funny Games jsou znepokojivé, protože využívají žánr home invasion ke zničení konceptu bezpečí a nedávají obětem žádný prostor k tomu cítit se v jakémkoli rozměru situace bezpečně. Ačkoli lze film jistě vnímat jako satiru na lhostejnost bohaté třídy, která nikdy není pohnána k odpovědnosti za svá privilegia, není chvíle, kdy by bezuzdné zneužívání a mučení, kterým jsou postavy nuceny procházet, nebylo znepokojivé sledovat.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*